P o z v á n k a



pochod k prameni Moravy se koná v sobotu 4. září 2010. Více zde: pochod k prameni Moravy

Pozvánka na den za Moravu, který se koná se koná v sobotu 25. září 2010. Více zde: pozvanka-25.9.2010

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Co se nám, Moravanům, nelíbí na vládě ČR.

Nelíbí se nám uspořádání státu, naprosté nerespektování historie a faktu, že Moravané jsou nejstarším slovanským národem a Moravský stát byl prvním svrchovaným státem příslušníků slovanského národa, národa Moravanů. Ve své době byl státem významným a mocným. Všechny národy ctí svou nejstarší historii (Egypťané, Řekové, Číňané apod.) a dodnes se uctivě sklání před svou dávnou minulostí. Jen Čechové, kteří stále tvrdí, že Morava je totéž co Čechy, nejenže nemají úctu k velkomoravskému odkazu, ale cíleně i vědomě jej zesměšňují a ničí všechny památky a vzpomínky na něj. Nelíbí se nám ahistorické a nehumánní unitární pojetí společného státu Moravanů a Čechů, přezíravý postoj Čechů vůči Moravanům a vyvolávání zbytečného nepřátelství ze strany Čechů ponižováním Moravanů. Utvrzuje nás to v názoru, že je nutno vrátit se k zemskému zřízení.

Nelíbí se nám ekonomická diskriminace Moravy a Moravanů. Moravané mají právo nakládat s výsledky vlastní práce a bohatstvím moravské země podle svých představ a především ve prospěch Moravy a jejího lidu. Nelíbí se nám neúnosná diskriminace Moravy a Moravanů ve sdělovacích prostředcích, které jsou označovány za české, hovoří pouze o Češích a jako vrchol ignoranství nebo dokonce drzosti nazývají celou republiku jako Čechy. Nelíbí se nám nerespektování historické zemské hranice. Cestujete-li jakýmkoli způsoben z Čech na Moravu, nikdy a nikde se nedozvíte, že jste právě překročili historickou hranici a ocitli jste se na území Moravy. Odmítáme přisvojování si moravských historických a významných osobností, které se vždy deklarovaly jako Moravané (Komenský, Žerotín apod.) za Čechy a označování jich jako českých. To stejné platí o výsledcích umělecké činnosti a výsledcích sportovců z Moravy. Nelíbí se nám diskriminace v dopravní obslužnosti. Síť veřejné hromadné dopravy je na moravském území mnohem sporadičtější než na českém.

Nelíbí se nám a hrubě nás uráží nahrazování spisovného českého jazyka, který vznikl i z moravských dialektů, pražštinou nebo českým dialektem ve veřejných a to i státních sdělovacích prostředcích. České dialekty jsou pouze českou záležitostí a pro nás, Moravany, jsou cizím jazykem. Odmítáme, aby veřejné celoplošné sdělovací prostředky hovořily pouze jazykem jedné části obyvatel společného státu. Je to vrcholná neslušnost a diskriminace Moravanů a všech obyvatel Moravy. Vadí nám, že v hodinách výuky českého jazyka se žáci neučí o rozdílech mluvy na Moravě a v Čechách a o podílu obou národů a území na vzniku úředního spisovného jazyka. Současně i odmítáme zavádějící označení tohoto jazyka jako českého. Měl by se jmenovat moravskočeský nebo českomoravský, ale ne český. Totéž platí o výuce dějepisu. Žáci na Moravě se učí dějiny Čech, o Moravě, jejich vlasti, jim není řečeno nic a především se dějiny Moravy nevyučují jako samostatný subjekt bádání a vzdělávání.

Vztah Čechů k Moravanům a k Moravě nemá nic společného s demokracií a s rovnoprávným postavením ve společném státě. S tímto stavem se nehodláme smířit a nepřestaneme usilovat o nápravu a řešení moravského problému na mezinárodní scéně.

Z námětů a připomínek členů Moravského národního kongresu sestavila PhDr. Alena Ovčačíková, předseda MNK

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V sobotu dne 30. května 2009 v Brně zasedal Moravský národní kongres, o.s. a přijal usnesení v bodě:

"Co se nelíbí Moravanům na politice vlády ČR vůdči Moravě"

PhDr Ovčačíková zpracuje závěrečný návrh Prohlášení...

V dalším bodě Ing Vl. Kulil přednášel na téma: Návrh uspřádání ČR na základě historického principu NUTS II.


V hlavním bodě Doc. PhDr. Bohuslav Klíma přednášel na téma: Výsledky archeologických průzkumů na velkomoravském
Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě v roce 2008.


----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Provolání
Moravského národního kongresu (MNK) ve věci práv moravského národa.


Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla občanům Čech, Moravy a části Slezska demokracii a svobodu.
Česká národní rada přijala dne 16. prosince 1992 novou a demokratickou Ústavu České republiky, jejíž součástí se stala i Listina základních práv a svobod, jako součást ústavního pořádku České republiky.
V článku 3. v odstavci 1. – 3. se ustanovují a zaručují základní práva a svobody všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoliv ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.
Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.


Poprvé se historické prameny zmiňují o Moravanech roku 822. Morava bývala samostatným královstvím i samosprávným markrabstvím a postupně se Moravané stali státotvorným národem, který stál při vzniku Československé republiky.
Velká Saint-germainská smlouva z 10. září 1919 konstatuje, … že národy Čech, Moravy a části Slezska, jakož i národ Slovenska z vlastní vůle rozhodly se spojiti a že se skutečně spojily trvalým spolkem za tímto účelem, aby vytvořily jednotný, svrchovaný stát s názvem Československá republika.
Morava jako samosprávná země spolu s částí Slezska byla součástí Československa až do konce roku 1948. K 1. lednu 1949 totalitní režim zrušil starodávnou zemskou samosprávu a Moravskoslezská země jako samosprávný celek zanikla, což odsoudily zákonodárné sbory (Federální shromáždění i Česká národní rada) svými usneseními v roce 1990.
Moravané a moravský národ ovšem přetrvali až do dnešní doby, o čemž svědčí i výsledky sčítání lidu v letech 1991 a 2001. Pojem Morava nezmizel a Morava a Moravané stále existují.

I když jsou Moravané, na základě posledního sčítání obyvatelstva v roce 2001 v rámci celé České republiky menšinovým národem, mají stále své historické území. Přesto se jim nedostává ani práv, jaká mají, početně mnohem menší, národnostní menšiny.

A proto na základě Listiny základních práv a svobod, Hlavy třetí, článků 24 a 25 žádáme vládu a Parlament České republiky o zajištění podpory všestrannému rozvoji Moravanů v České republice a zastoupení jejich zástupců v Radě vlády pro národnostní menšiny.

Rovněž je nedůstojné, aby demokratický stát, který má demokratickou ústavu a hlásí se k demokratickým principům vládnutí, zařazoval své občany, kteří se hlásí k moravské národnosti, při sčítání lidu mezi většinovou národnost českou a upíral jim tak právo na podporu při rozvíjení vlastní kultury a sdružování v národnostních sdruženích.

Na základě výše uvedeného my, účastníci jubilejního zasedání Moravského národního kongresu v Brně dne 15. září 2007, při příležitosti oslav patnáctiletého trvání MNK, žádáme představitele současné vládní koalice, a také i představitele současné opozice, poslance i senátory, aby prosadili uvedení moravské národnosti ve sčítacích arších pro sčítání obyvatelstva v roce 2011, což při minulém sčítání obyvatelstva bylo záměrně opomenuto. Zabraňte tak diskriminaci menšinového národa Moravanů v České republice.


V Brně dne 6. řijna 2007.